Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Obsah


DOLNÍ HRADIŠTĚ do roku 1250

Historie obce zasahuje do doby, kdy byla země česká osídlena několika kmeny, veskrze slovanskými a svéprávnými. V zakládací listině biskupa pražského z roku 973 jmenuje se devět kmenů: Čechové, Mžané, Sedlčané, Lučané, Děčané, Litoměřici, Lmuzi, Pšované a Charváti.

Čechové sídlili uprostřed země. Sídlem jejich knížat byla Praha, proto sluli Pražané. Dnešní Kralovicko bylo nejzazší výspou dřevního knížectví Čechů.

Roku 1250 byl zřízen kraj Rakovnický, jehož západní hranice se úplně kryje se starou hranicí zemskou, tj. podél řeky Střely od Žlutic pod zámek Rabštejn, dále pod klášter Plaský a ves Nebřežiny a dále ke Kaceřovu až po Robčice.

Mezi jména obcí na této hranici v našem regionu patří i naše ves Dolní Hradiště.

V době pradávné se na území katastru obce nacházely dva „hrady“ (zde hradem je rozuměno ohrazené sídla). Jejich opevnění se řídilo povahou krajiny a bylo nasypáno buď z hlíny, nebo z kamene, často byly obehnány dřevěnými hradbami. To podle toho jaký materiál okolní lid měl po ruce. To byly hrady národní nebo kmenové.

Počátek jejich se klade do sedmého století, zánik do jedenáctého až dvanáctého století.

Ve třináctém století se již stavěly pevné hrady, hrazená města a tvrze natrvalo. Národní hrady pozbyly účelu a byly všechny opuštěny.

Po opuštění a zpustošení hradů ať národních, ať panských, zůstalo často místu jméno Hradiště nebo Hradec.

V našem regionu jsou dvě vsi mající ve svém nynějším názvu označení „Hradiště“ - Dolní Hradiště a Horní Hradiště, obě při řece Střele, tedy na hranici knížectví českého.

Obě vsi připomínají se již roku 1250, kdy hrady panské se právě začaly stavět. Není proto ani mráčku pochybnosti, že v době historicky nedohledné, stály tu hrady národní. Po jejich opuštění byly založeny vsi Hradiště.

V soupise statků kláštera plaského z roku 1250 jmenují se vsi Hradec a Hradisko a není pochyby, že jde o Hradiště Dolní a Horní.

V katastru obce Dolní Hradiště nalézáme dvě taková stará opuštěná hrazená sídliště původních obyvatelů. Jedno je východně od obce směrem k Borku mezi Kralovickým potokem a řekou Střelou, kde na vyvýšenině stával za pradávných dob opevněný hradec, z části kamenný a dle spáleniště z části dřevěný (spálené zdivo a zemina zde byly při průzkumu nalezeny). Dle pověsti odváželi místní sedláci odtamtud kámen na stavby a mají být z tohoto kamene postaveny stáje v čp. 21.

Ještě v roce 1869 bylo toto místo bývalého hradce ve vlastnictví obce. Před tímto opevněným sídlištěm byly ještě dva opevněné valy menší, které chránily tehdejší obyvatele před nepřáteli.

Druhé opevněné sídliště, ještě starší, bylo na západ od obce asi jeden kilometr na území zvaném „Na hřebeně“ („Budy"), kde lze nalézt ještě dnes navršenou hráz v délce asi osmdesát běžných metrů a výšky dva metry.

Dle nálezů při vykopávkách po první světové válce (vykopávky z roku 1927) odhadují se tato sídliště do doby 200 až 1200 let našeho letopočtu.

Stručný popis území

Katastr obce Dolní Hradiště se rozkládá na levém břehu řeky Střely na východě od ústí Karlovického potoka a západní hranice prochází lesem „na hřebeni“ („v budách“, „v dubinách“) západně od tzv. lesního potoka.

Takto katastr obce pro Pamětní knihu v roce 1942 nakreslil pan Krýsl.

obr1

Vlastní obec se rozkládá při okresní silnici z Kralovic do Plzně. Po pravé straně jsou usedlosti nepravidelně s výjimkou návsi rozhozeny, což je dáno terénními poměry – kotlinou, kterou kronikář v roce 1935 nazývá tzv. prašivou jámou, po levé straně jednotlivé nemovitosti navzájem sousedí a ve střední část tvoří půlkruhovou náves.

obr2

Celé území je mírně skloněné k jihu, pod obcí a výše uvedené kotlině příkřeji spadá k řece Střele.

Řeka Střela a její břehy dávají krajině výrazné rysy. Její tok není přímý, v místech, kde jsou v rozšířeném údolí louky v minulosti často měnila své koryto a vytvořila řadu zajímavých zákoutí, která se stala místem zájmu nejen místních obyvatel ale trempů, turistů, v druhé polovině minulého století i chatařů a v neposlední řadě i umělců.

 

DOLNÍ HRADIŠTĚ v období od roku 1250 do roku 1850

 

1250

Papež Inocenc IV. potvrdil klášteru Plaskému všechna privilegia i statky, které klášter držel, tu čte se i ves Dolní Hradiště, o níž nelze se dopátrat, jak jí klášter nabyl. Jest tedy domněnka, že ves tuto sám klášter založil (str. 16, Dějiny Kralovicka).

Ve vsi bylo 6 usedlých. Pode vsí byl jeden mlýn, nade vsí byl druhý mlýn

1420

Král Zikmund zapsal Bedřichovi a Hanušovi, bratřím z Kolovrat, městečko Kralovice a 16 vsí, mezi nimiž se čte jméno Radištko

1432

Při dělení dostalo se Hradištko k hradu Libštejnu, jež drželi Bedřichovi synové Jindřich a Beneš

1497

od roku 1497vlastní obec Albrecht z Kolovrat

1513

po smrti Albrechta z Kolovrat roku 1513 vráceno Hradiště s Kačerovem klášteru Plaskému.

 

Za války husitské byly dva statky spáleny

1518

bylo zastaveno Hradiště s Kačerovem Albrechtovi z Gutštejna seděním v Nečtinech,

1531

tohoto roku se ujal tohoto zboží Vilém Podmokelský

1539

od něj koupil je roku 1539 Florián Gryspek

1558

V urbáři panství kaceřovského z roku 1558 čteme: ve vsi Hradiště jsou usedlí čtyři: totiž Vaněk Peterka, Jan Žíla, Kuba Kakabis a Bárta Němec. Celkem mají 6 zemí, úroku svatojiřského platí 3 kopy, 25 grošů, svatohavelského tolikéž, berně vánoční 48 grošů, žita úročního 6 strychů, tolikéž ječmene a ovsa, 12 slepic, vajec jeden a půl kopy, roboty žní každý rok 14 dnů, orné 10  dnů.
K té vsi jest kus potoka, který skrze důl Lednický teče.

1589

Při dělení panství roku 1589 připadlo Hradiště k Sechuticím, které držel Karl Gryspek

1623

po jeho smrti roku 1623 spojeno zase s Kaceřovem

1623

Po bitvě na Bílé Hoře roku 1623 bylo panství Kaceřovské Gryspekům zabaveno a s  ním vráceno Hradiště zase klášteru Plaskému

1618 – 1648

Za války třicetileté byly oba mlýny a jeden statek spáleny

1651

Roku 1651 byli tu 4 usedlí a 17 obyvatelů

 

 

DOLNÍ HRADIŠTĚ v období od roku 1850

Komunikace

V letech 1894 až 1896 byla postavena okresní silnice přes katastr a obec Dolní Hradiště.
Vedoucí stavby byla firma Müler a Kapsa, inženýři z Plzně.
Státní subvence na stavbu silnice obnášela 3 546 zlatých, tj. 7 092 koruny.
Dělníci, pracující na stavbě, měli 70 krejcarů, tj. 1 korunu 40 haléřů denního platu. Vagón vápna, objednaný na stavbu silničních kanálů stál 55 zlatých, tj. 110 korun.
Za pozemky, které zabrala silnice platilo se tři krejcary za jeden metr čtverečný [3 kr. za 1 m2] ke Kočinám, pod obcí platilo se za jeden metr čtverečný [1 m2] pět krejcarů, tj. 10 haléřů [5 kr. = 10 h].
Silnice vede z Hadačky přes Výrov, Kopidlo, Kočín a Dolní Hradiště na Koryta a dále k Plzni.

Komunikační spojka Dolní Hradiště – Borek byla vozová cesta od čís. 24 humny a otáčela se za čís. 5 na sever přes důl. Též jezdilo se z dolejší části obce přes řeku k boreckému mlýnu, ale jen při malém stavu vody.
Roku 1932 začala se stavět pod skalou u Vojandy cesta boreckými občany z podnětu Bohuslava Píply, mlynáře pod Borkem.
Roku 1933 obec Dolní Hradiště nechala kočinskými občany prostřílet skálu na cestu za 3 500 Kč. Odstřelovali ji Bohumil Matoušek, František Hubka, Josef Knedlhans a Václav Lavička.
Roku 1934 odstřeloval a rozšířil cestu Karel Platlů za 1 700 Kč. Občané ze zdejší obce zřídili cestu od luk ke skále za plat 12 korun denně, celkově stála cesta přes 6 000 Kč.
Tím vzniklo spojení na autobusový spoj u boreckého mostu na Plzeň.

Dolování vitriolové břidlice

 V osmnáctém století se v Plzeňském kraji rozbíhá dolování vitriolové břidlice, ze které se vyrábí kyselina sírová.
V katastru obce Dolní Hradiště se nalézaly dvě těžířstva dolování, a to:
1. Cech sv. Antonína, oprám na Kralovickém potoce, (varna ve velkém verku katastru Kozojedy
2. Cech sv. Martina, proti mlýnu pod obcí, katastr Břízsko, vlastník Antonín Kranholz, mlynář

 Hostinec v Dolním Hradišti

 Kolem roku 1900 byl hostinským Platl, bratr Václava Platla, obecního hajného se synem Viktorínem (ten se na půdě oběsil).
Pak koupil hospodu Kabát, rolník z Kočína, v roce 1905 postavil novou z kamene, nájemcem tam byl Frána z Kočína, který tam též ševcoval.
Po něm tam byla Růžena Kabátová, dcera majitele, která se provdala za rolníka Ludvíka Píplu, č.p. 3.
Později nastoupil Pěnkava, který následně koupil domek č.p. 18 a hostinec prodal Františku Raušovi, úředníku v Českých Budějovicích. Na hospodě šenkoval jeho bratr Václav Rauš. Bydlely s ním tři dcery, Antonie Novotná, vdova se třemi dětmi Viktorem, Věrou a Irenou, dále Marie a Růžena.
V roce 1929 koupil hospodu František Šmídl, pivo tam čepovala a měla obchod jeho sestra Kristina (na obrázku první zleva)

 obr3

obr4


 Od roku 1938 (27. července) byl nájemcem Kalčík z Domažlic a ten se v roce 1946 odstěhoval do Hradecka.
V roce 1948 byla vedle hostince Františka Šmídla postavena montovaná dřevěná klubovna, převezená sem z pohraničí.
Od roku 1948 byl nájemcem Alois Václavík do roku 1951, kdy hospoda byla uzavřena.
V roce 1957 ji koupil Místní národní výbor.
Dřevěná stavba sloužila jako sál až do začátku sedmdesátých let minulého století, kdy občané obce vybudovali zděný kulturní dům.


Vykopávky

 

V roce 1927 Josef Šmídl, č.p.23 a Antonín Krýsl, č.p.19, pracovali na historických vykopávkách „za Příkopy“ na původním osídlení dávných dob pod patronací Plzeňského muzea. Našly se tam střepy džbánů, vřetena a mnoho různých kostí. Tyto věci jsou uloženy v Plzeňském muzeu

 obr5

.Snímek složených nádob, uložených ve sbírkách Plzeňského muzea.

Chaty

Roku 1932 postaveny první tři chaty pod mlýnem (na haldách po dolování břidlice): František Čejka, Gustav Průcha a Václav Fiala.
V roce 1933 roku postavila chatu paní Marie Kotěšovcová u ústí lesního potoka.

obr7

 

Roku 1936 postavil chatu pod mlýnem Valentin Bešťák z Plzně.

V současné době je na katastru obce postaveno více než sto rekreačních stavení.

.

Vodovod

Roku 1937 přikročeno k jímání pramenů pro samočinný vodovod, které byly od roku 1932 pozorovány a zjišťována jejich vydatnost. Půjčku pro tuto stavbu poskytla Měšťanská spořitelna v Radnicích.
V dubnu 1940 začíná stavba vodovodu firmou Tomeš a Dvořák z Turnova. Dne 31. září 1940 puštěna voda k vodojemu, 16. října puštěna voda do vsi mimo vodojem, který nebyl dodělán a 26. listopadu byl celý vodovod dostavěn. Náklady činily 401 000 Kč.
V roce 1953 dlužila obec na vodovod ještě 80 000 Kč. Tato částka byla dobrovolně vybrána od občanů a den před měnovou reformou splacena Městské spořitelně v Radnicích.

Elektrifikace

Dne 6. prosince 1939 byla dokončena elektrifikace obce firmou Tuzar Přeštice. Téhož dne se prvně rozsvítily elektrické žárovky. Náklady činily 72 000 Kč.

Hřbitov

Dne 26. září 1939 byl dostavěn společný hřbitov Dolní Hradiště – Kočín pod dozorem stavitele Lukáše z Plas za 40 000 Kč.

Telefon

Roku 1946 byl postaven telefon se zapojením zdejší obce

Most

V roce 1948 byl postaven přes řeku Střelu pod naší obcí železný most na železo-betonových pilířích. (Na obrázku před jeho snesením.)
Tím bylo umožněno zprovoznit přímé autobusové spojení přes obec z Kralovic do Plzně

obr8 

obr9

V roce 1985 započato se stavbou nového mostu pře řeku Střelu.V prosinci 1985 prověřila provizorní přemostění velká voda.

obr10

V prosince 1986 byla povolena po něm jízda vozidel a do 30. června 1987 dokončena okolní úprava terénu za cenu 5 730 000 Kč

obr11


Ostatní

Roku 1934 zdejší obec zakoupila les zvaný Jedlina v korytském katastru ve výměře 40 ha za 1 800 Kč za jeden hektar od metternichovského panství v Plasích.
Roku 1938 byla viditelná velká polární záře, podobná velikému požáru.
Dne 26. června 1938 postaven pomníček dceři Hlavatých Jaroslavě, která se zabila na sáňkách.
V roce 1940 při jarním tání obrovské kusy ledu porouchaly jez na Střele.
V roce 1941 byla zakoupena motorová stříkačka a 16. listopadu založen hasičský sbor.

DOLNÍ HRADIŠTĚ v období od roku 1954 do roku 2004

Zápisy v Pamětní knize obce (kronice) byly ukončeny kronikářem obce panem Aloisem Václavíkem ukončeným rokem 1953. Od té doby se nepodařilo přes opakované pokusy souvisle vést až do roku 2005.

Od 1. ledna 1986 do byla obec sloučena s Městským národním výborem Kralovice.

Od 1. ledna 1992 je nově vytvořena obec Dolní Hradiště

 

Výsledky sčítání lidu v obci DOLNÍ HRADIŠTĚ
(podle údajů Českého statistického úřadu) od počátku sčítání lidu na území Čech

Datum sčítání lidu

Obyvatelé

Domy

Poznámka

15. října 1857

127

 

Sčítání domů není uvedeno

31. prosince 1869

126

24

 

31. prosince 1880

136

24

 

31. prosince 1890

143

23

 

31. prosince 1900

138

24

 

31. prosince 1910

131

25

 

15. února 1921

114

26

 

 1. prosince 1930

133

28

 

2. světová válka

--

--

Sčítání lidu a  domů se nekonalo

 1. března 1950

78

35

 

 1. března 1961

94

24

 

 1. prosince 1970

82

27

 

 1. listopadu 1981

66

23

 

 3. března 1991

57

20

trvale obydlených

.1. března 2001

42

29

z toho 15 trvale obydlených

 

DOLNÍ HRADIŠTĚ v období od roku 2005

Příspěvek je v současné době připravován